Víno
Víno je známé od starověku, první potvrzené nálezy jsou z doby před 6.000 lety. Ve Starověkém Egyptě bylo vinařství na vysoké úrovni, staří Egypťané znali 6 až 8 odrůd vinné révy.
Výroba vína
Kvalita vína závisí na kvalitě hroznů, dobrá práce na vinohradu je víc než polovina úspěchu. Kvalitu hroznů určuje mnoho faktorů, např. půda, oblast, stáří a kvalita vinic, tj. výnosnost na hektar, kvalitní sběr a také počasí v daném roce. Po sběru hroznů následuje jejich odstopkování a drcení. Pokud chceme vyrobit bílé víno, odstopkované a drcené hrozny lisujeme. Avšak při výrobě červeného vína neodstraňujeme slupky lisováním, ale přejdeme do další fáze výroby vína, kterou je fermentace, kvašení. Jedná se o proces, při kterém kvasinky proměňují jednoduché sacharidy, glukózu a fruktózu na alkohol a oxid uhličitý, který uniká do vzduchu. V této fázi se mošt vinné révy mění na víno. Fermentace může probíhat v dřevěných nádobách, avšak většinou se používají nerezové tanky. Na kvašení se používají vybrané kultury kvasinek nebo přirozená mikroflóra. Fermentaci lze znázornit následujícím chemickým vzorcem: C6H12O6 = 2 C2H5OH + 2 CO2 + teplo
Někdy se používá také jablečnomléčná fermentace, jedná se o proces, při kterém se odbourává kyselina jablečná a mění se na kyselinu mléčnou.Další důležitou fází výroby vína je školení, jedná se o několik kroků, prováděných pro zvýšení kvality budoucího vína. Mezi tyto kroky patří síření, které chrání víno před znehodnocením, čiření, při kterém se z vína odstraňují kalící částice a nestabilní látky, filtrace, kdy se pomocí filtrů odstraňují mikroorganismy a kalící částice a zrání. Zrání vína probíhá v dubových sudech nebo v nerezových tancích. Zralé víno se stáčí do skleněných lahví, zátkuje se korkovýmim zátkami.. 
Základní kategorie vína
Bílé víno – se vyrábí z hroznů bílých a některých modrých vinařských odrůd. Při jeho výrobě se naruší slupky hroznů, vznikne tzv. rmut, který se ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.
Červené víno – se vyrábí pouze z modrých odrůd hroznů, pouze v nich je obsaženo červené barvivo. Bobule se odstopkují, pomelou a macerují, při čemž (leží několik dnů až týdnů ve vlastní šťávě, poté se lisují a vzniklý mošt se dokvasí na víno.
Růžové víno, tzv. Rosé – se vyrábí z modrých odrůd hroznů stejným způsobem jako červené víno, ale vyluhování barviva ze slupek do vinného moštu při výrobě trvá pouze krátkou dobu.
Stolní a jakostní víno 
Stolní víno je nejnižší kategorie vína, vyrábí se z hroznů, které dosahují nejméně 11 stupňů přírodní cukernatosti (cukernatost, tj. sladkost se měří po vylisování hroznů a udává, kolik kg cukru obsahuje 100 litrů moštu. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy, vinařské oblasti ani ročníkem.
Jakostní víno se vyrábí z hroznů moštových odrůd, sklizených v jednotlivých vinařských oblastech, musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy, uvedené na etiketě. Mošt musí dosáhnout nejméně 15 stupňů přírodní cukernatosti. Jakostní víno musí byt označeno názvem vinařské oblasti, ve které bylo vyrobeno. Známkové jakostní víno, tj. známkové, odrůdové víno smí být smíšeno maximálně ze tří odrůdových jakostních vín.
Jakostní víno s přívlastkem je vyrobeno z vyzrálých hroznů, které mají vyšší obsah cukru. Taková vína není třeba doslazovat řepným cukrem. Přívlastkové víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu, bývá také označováno přívlastkem, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Víno s přívlastkem se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůd révy vinné, kromě síry nesmí být použita žádná chemická konzervace.
Druhy přívlastkových vín podle výše cukernatosti
Kabinet je z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Pozdní sběr je z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z hroznů je z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z bobulí vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z cibéb, botrytický sběr je z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti. Cibéby jsou scvrklé bobulky na přezrálých hroznech, které vznikají odpařením vody. Jejich přírodní cukernatost je vyšší než 32 stupňů. Botrytický sběr, botrytický výběr, je označení vína, které bylo z části nebo plně vyrobeno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea.
Ledové víno je z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších. Hrozny zůstaly v průběhu sklizně a zpracování zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. K výrobě ledových vín se používají pozdní odrůdy, které jsou odolné proti hnilobě nebo opadávání hroznů. Nejčastěji se používá Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Chardonnay, Sauvignon, Veltlínské zelené.
Slámové víno je z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě, na rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. K výrobě se používají vyzrálé hrozny, většinou s cukernatostí přes 21 stupňů, sklízené na přelomu října a listopadu. Hrozny musejí být minimálně po dobu tří měsíců umístěné na slámě, rákosu, nebo volně zavěšené. Průběžné kontroly a odstraňování poškozených bobulí pomáhají předcházet hnilobě, která představuje jedno z největších rizik výroby. Během tří měsíců se odpaří podstatná část vody, takže podíl cukru dosáhne zhruba 20% hmotnosti, bobule v tomto stádiu připomínají hrozinky. Slámové víno se většinou školí 1 až 2 roky v dřevěných sudech a nakonec se stáčí do skleněných lahví, jsou-li pro výrobu použity odrůdy vhodné k archivaci, vydrží víno i desítky let. Nejčastěji se používá Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Tramín červený, Rulandské šedé, Frankovka, Cabernet Sauvignon a Neuburské.
Další druhy vína
Ročníkové víno pochází z hroznů sklizených v určitém roce, lez ho doplňovat vínem z jiných ročníků. Jeho kvalitu ukáže čas.
Svatomartinské víno jsou první vína nového ročníku, jedná se o vína, která zrála sice pouze několik hodin, avšak která si za tuto dobu stačila získat svůj osobitý charakter. Tato vína musejí být vyrobena z hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltínské červené rané, Muškát moravský, bílá vína nebo Modrý Portugal a Svatovavřinecké, růžová a červená vína na území České republiky. První Svatomartinská vína se tradičně otevírají 11. listopadu v 11 hodin na mnoha slavnostních akcích po celé republice.
Pravé šampaňské víno, šumivé víno, sekty a perlivé víno
Champagne, tzv. pravé šampaňské je víno z révy, vypěstované pouze ve stejnojmenné oblasti ve Francii.
Šumivé víno je připraveno prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů v lahvích nebo v tancích. Celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů, podle roční doby, doba výroby při kvašení v láhvi musí být nejméně 9 měsíců. Šumivé víno se používá jako aperitiv, přípitek a zahájení příjemné události. Zralejší, a kvalitnější šumivá vína se mohou pít po celou dobu večeře. Šumivé víno může být dosycené oxidem uhličitým, tento druh vína je vyroben ze stolního vína a dosycen jako sodovka. Šumivé víno může být také jakostní, tj. sekt. Jedná se o víno vyrobené z hroznů, které splňují podmínky pro výrobu jakostního vína, přičemž hrozny jsou sklizeny pouze z jedné oblasti, kde je víno vyrobeno.
Dle obsahu cukru se značí:
brut nature - přírodně tvrdé (obsah cukru je pod 3 g v litru)
extra brut - zvláště tvrdé (obsah cukru je mezi 0 g až 6 g v litru)
brut - tvrdé (obsah cukru je nižší než 15 g v litru )
extra dry - zvláště suché (obsah cukru je mezi 12 g a 20 g v litru)
sec - suché (obsah cukru je mezi 17 g a 35 g v litru)
demi-sec - polosuché (obsah cukru je mezi 33 g a 50 g v litru)
doux - sladké (obsah cukru je větší než 50 g v litru)
Perlivé víno je víno, které je uměle sycené kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vyrobené kvašením v uzavřených nádobách. Tato vína vykazují po otevření hrubší a kratší perlení než vína šumivá, vyrobená druhotným kvašením. Perlivé víno nesmí být označováno jako druh sektu ani jako šumivé víno. Perlivé víno se vyrábí ze stolních nebo z jakostních vín.
Posuzování kvality vína
Kvalita vína se posuzuje ochutnáváním, k němuž se využívá zrak, čich a chuť. Barva vína se posuzuje jako první. Sklenice má být čistá, z čirého, tenkého skla. Při posuzování barvy pozvedneme sklenici proti světlu a hodnotíme barvu a čistotu. Víno by mělo být bez zákalu, max. s ojedinělými krystalky vinného kamene. Bílá vína mohou být bezbarvá, světle žlutá, žluto-zelenkavá, slámově žlutá až po jantarově žlutá a žlutavě měděná. Barva růžových vín je od světle růžové, lososově růžové až po cibulově žluté. Červená vína mohou být sytě růžová, nafialovělá, třešňově červená, oranžově červená až po červeně hnědé barvy. Dále hodnotíme vůni vína tak, že po vychutnání prvního nádechu sklenicí s vínem zakroužíme, abychom uvolnili i skryté vůně těžších odstínů. Každá odrůda, každý ročník má jiný charakter vůně, podle kterého lze získat přehled o typu, stáří, kvalitě i odrůdě. Jako poslední se hodnotí chuť vína tím způsobem, že popíjíme víno malými doušky, ale hned je nepolykáme, převalujeme je v ústech po celém jazyku, abychom využili všechny chuťové pohárky. Nakonec víno pomalu polkneme a pozorujeme, jak dlouho nám zůstane chuť v ústech. Podle chuti vína a doby, po jakou nám chuť zůstává v ústech, můžeme určit, o jaké víno se jedná.
Vady vína
Mezi vady vína patří, tzv. korkové víno, které způsobuje plíseň vyskytující se v některých přírodních korcích. Tato plíseň může zkazit celé víno. Nejedná se o kousky korku, které mohou plavat ve skelničce. Korkové víno postrádá chuť ovoce a je cítit zatuchlinou. Další vadou vína je zoxidované víno, které může zoxidovat až na ocet. Příčinou je nedostatečně vzduchotěsný uzávěr nebo dlouhé stání vína po otevření. Sírové víno má svíravý a pryžový pach, příčinou je velké množství síry. Sírové víno mlže být nebezpečné pro astmatiky. Další vady vína, jako je zvýšená kyselost, třísloviny, silně dubová příchuť, chybějící příchuť ovoce bývají následkem špatného zpracování vína.
Působení vína na naše zdraví
Víno obsahuje mnoho druhů flavonoidů, jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. Mezi flovonoidy, obsažené ve víně patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, fenolkarbonové kyseliny - gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová. Flavonoidy jsou antioxidanty, vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz, dokonce dokáží vzniklou krevní sraženinu rozpouštět. Flavonoidy pomáhají také odbourávat cholesterol. Resveratrol vychytává volné radikály a snižuje hladinu nebezpečného LDL cholesterolu (způsobuje předčasnou arterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév) a současně zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu ( brání vývoji srdečně cévních chorob). Flavnoidy zlepšují vstřebávání vitamínů a minerálních látek a potlačují zánětlivé reakce, katechin a quercetin mají protirakovinné účinky. Resveratrol ničí tvorbu látky, tkerá vyvolává zápal plic.Resveratrol vytvářéí také v mozku enzym, který regeneruje nervová poškození, čímž snižuje riziko vzniku demence a Alzheimerovz choroby.
Alkohol obsažený ve víně snižuje shlukování krevních destiček a působí také na další faktory způsobující ucpávání tepen. Mírná konzumace vína je prevencí proti infarktu myokardu. Ve Francii je víno oblíbený nápoj, stejmě jako konzumace potravin bohatých na tuky, např. tučných sýrů, a přitom Francie je jedna ze zemí s nízkým výskytem tohoto srdečního onemocnění. Alkohol obsažený ve víně zvyšuje koncentraci serotoninu, látky, která vyvolává dobrou náladu. Víno obsahuje také třísloviny, které podporují trávení, regenerují poškozenou sliznici a mají antibakteriální účinky, čímž nás chrání před některými bakteriálními infekcemi např. před salmonelami. V červeném víně je vyšší obsah tříslovin než v bílém a růžovém víně.
Víno v kombinaci s potravinami má na naše tělo zásadotvorné účinky.
Jak kombinovat víno s jídlem?
Víno a jídlo musí vzájemně ladit, musí se spolu podporovat a doplňovat a ani jedna složka nesmí převažovat. Čím delikátnější a jemnější pokrm, tím jemnější chuť a vůni by měl mít i zvolený druh vína. Jídla s výraznější chutí je možné kombinovat s chuťově plnějšími víny a naopak. Například lehké víno se nehodí k ostré orientální omáčce, výsledkem této kombinace je nevýrazná tekutina, dušená šunka zapitá výrazným a mohutným vínem také není chuťově nejlepší kombinace. Červená vína se podávají s tmavými pokrmy, bílá vína ke světlým masům, tj. k rybám, drůbeži, telecímu masu, světlým omáčkám a čerstvým sýrům. Víno se nepodává k jídlům okyseleným octem, k čokoládovým polévám, zavařeninám, vejcím.
Při kombinaci jídla a vína platí vzájemné působení základních chutí. Slaná chuť posiluje pocit hořkosti, hořká chuť umocňuje kyselou. Sladká chuť zmírňuje kyselou, slanou i hořkou. Harmonie dosáhneme tehdy, spojíme-li dvě chutě, které se doplňují.
Víno jako ingredience při vaření
Víno se používá také jako jedna z ingrediencí na přípravu jídla, jídlo a víno se musí doplňovat. Nejlepší k jemným vínům je nevýrazné jídlo. Víno by mělo být levnější, ale chuťově dobré, v žádném případě nesmí být zvětralé, zoxidované, zkažené. Víno přidáváme až na konec, při dotváření konečné chuti, abychom zachovali aroma vína. Při vaření používáme kyselejší vína, červená i bílá.