Vitamín A
Vitamín A patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. Existuje ve dvou přirozených formách, jako vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretinol). Vitamín A vzniká především z beta-karotenu (provitamín A, antioxidant a karotenoid, který slouží u rostlin jako žlutočervené barvivo a u živočichů jako provitamín A). Zdroji vitamínu A jsou také oranžová a červená barviva alfa-karoten a lykopen.
Vitamín A je nezbytný pro tvorbu zrakového pigmentu rodopsinu. Rodopsin se používá při nízkém osvětlení, proto jedním z projevů nedostatku vitamínu A je šeroslepota. Vitamín A nutný i pro vývoj epitelů, při nedostatku tohoto vitamínu dochází k rohovatění kůže.
Vitamín A – nezbytný nejen pro dobrý zrak
Účinky vitamínu A na náš zrak jsou známy. Retinol, jedna z forem vitamínu A je součástí pigmentu v oční sítnici, v jeho světločivých strukturách.Vitamin je nepostradatelný pro správnou funkci zraku. Jedna z forem vitaminu A, tzv. retinal, je totiž součástí pigmentu v sítnici oka, v jeho světločivých strukturách. Dopadem světla se tyto struktury podráždí, vzniklý vzruch se pak nervovými dráhami přenese do mozku a my vidíme.
Vitamín A je také nezbytný pro správný vývoj plodu, těhotné ženy by se mu proto neměly vyhýbat. Vitamín A je sice ve vyšších dávkách toxický pro plod, může poškodit jeho nervový systém, při konzumaci běžné pestré stravy nehrozí riziko předávkování se tímto vitamínem prostřednictvím stravy. Potraviny, obsahují kromě vitamínu A i další látky, které omezují jeho vstřebávání. Pro předávkování se tímto vitamínem pouze stravou by bylo nutné konzumovat výhradně stravu, která obsahuje velké množství vitamínu A, např. denně konzumovat větší porce jater, zejména jater arktických zvířat. Předávkování vitamínem A prostřednictvím provitamínu A beta-karotenu není možná, organismus si z beta-.karotenu vytvoří pouze množství, které momentálně potřebuje, zbytek beta-karotenu vyloučí z těla močí. Jiná je situace při užívání syntetického vitamínu ve formě potravinových doplňků, tam hrozí riziko předávkování se tímto vitamínem nejen těhotným ženám. Pokud užívá těhotná žena vitamín A ve formě potravinových doplňků, měla by jeho užívání konzultovat s lékařem.
Další účinky vitamínu A 
Vitamín A zajišťuje tak kvalitu, růst, regeneraci buněk sliznic, kostí. Je nezbytný pro vývoj epitelů, správnou funkci sliznic a krvetvorby. Ovlivňuje také spermie a vajíčka a také se podílí na ochraně proti nádorovému bujení, zejména ve formě karotenoidu lykopenu.
Vstřebávání a využití vitamínu A podporuje vitamín C, E, vitamíny skupiny B, vápník, selen, fosfor a zinek.
Doporučená denní dávka vitamínu A činí 1 mg, doporučená denní dávka karotenu, např. beta-karotenu je 6 mg.
Nadbytek vitamínu A
Vitamín A se ukládá v játrech, lze se jím předávkovat. Ze stravy je to téměř nereálné, jsou známy pouze případy předávkování stravou u lidí žijících v polárních oblastech, játra arktických zvířat obsahují vysoké množství vitamínu A. Jsou známy i případy otravy tímto vitamínem vlivem nadměrné konzumace jater arktických zvířat. Prostřednictvím zeleniny se nelze předávkovat vitamínem A, naše tělo si z karotenoidů vyrobí jen potřebné množství vitamínu A, zbytek vyloučí.
Předávkování vitamínem A je možné užíváním potravinových doplňků, které obsahují tento vitamín. Mezi projevy předávkování patří apatie, nevolnost, zvracení, suchá kůže, padání vlasů, porucha vidění, bolesti kloubů, krvácení.
Nedostatek vitamínu A 
Vitamín A je obsažen v mnoha potravinách, proto se v civilizovaných zemích s jeho nedostatkem téměř nesetkáme.
Nedostatek vitamínu A se projevuje šeroslepotou, bolestmi očí při přechodu ze tmy do světla, poškozením oční sítnice, rohovatěním a šupinatěním kůže, ztrátou chuti, poruchou imunity, vysycháním sliznic, poruchy tvorby kostí, nervové poruchy, u dětí zpomalení nebo zastavení růstu.
Kde najdeme vitamín A
Vitamín A se nachází v játrech, rybách (zejména úhoř a rybí játra), rybím tuku, vaječném žloutku, plnotučném mléku a mléčných výrobcích, např. v tučných sýrech, smetaně.
Zdroji vitamínu A jsou i karotenoidy, zejména beta-karoten. Beta-karoten je obsažen v mrkvi, paprice, meruňkách, broskvích, špenátu, brokolici. Dalšími zdroji karotenoidů jsou špenát, meloun, červené hlávkové zelí, dýně, kopr, petrželová a celerová nať, švestky, ananas. Beta-karoten je rozpustný v tucích a lépe se vstřebává, pokud zeleninu či ovoce (např. mrkev, špenát) nadrobno nakrájíme nebo nastrouháme, tepelně upravíme a přidáme tuk. Karotenoidy se ničí varem nad 180°Celsia, proto je nejlépe jíst ovoce a zeleninu v syrovém stavu, příp. krátce povařit.
Karotenoidy jsou používány také v kosmetickém průmyslu při výrobě krémů proti stárnutí a samoopalovacích prostředků.