Vláknina
Vláknina je pro tělo nestravitelná, nedodává mu žádnou energii. Přesto je pro naše tělo důležitá. Vláknina patří mezi polysacharidy, jsou to polysacharidy z buněčné stěny, které se neštěpí trávicími enzymy.
Dělení vlákniny
Podle schopnosti absorbovat vodu a bobtnat se vláknina dělí na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina má schopnost absorbovat vodu, bobtnat. Reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu a tím nabývá na objemu. To vede k pocitu nasycení. Je potravou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí jako prebiotikum. Nerozpustná vláknina zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je tak po kratší dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami. K rozpustné vláknině patří pektin, rostlinné slizy a gumy, β-glukany, inulin a část hemicelulóz Mezi nerozpustnou vlákninu patří celulóza, některé hemicelulózy, lignin.
Zdroje vlákniny
Mezi zdroje rozpustné vlákniny patří luštěniny, oves, žito, ječmen, některé ovoce (jablka, banány a bobulovité ovoce), některá zelenina (mrkev, brokolice), brambory, semínka lnu, houby, psyllium.
Luštěniny běžně obsahují sacharidy s krátkými řetězci, které jsou nestravitelné pro náš trávicí trakt. Jsou však rozkládané bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání.
Mezi zdroje nerozpustné vlákniny patří celozrnná jídla s obsahem slupek, semínka lnu, obilné slupky, otruby, ořechy a semena, slupky některých druhů ovoce a rajčat, některá zelenina (fazole, květák, cuketa, celer), slupky brambor.
Celozrnná mouka, nízkovymletá a výrobky z ní jsou dobrými zdroji nerozpustné vlákniny. Bílá mouka, vysokovymletá, obsahuje pouze škrob a lepek, dodává tělu pouze sacharidy, tj. energii, nic víc.
Význam vlákniny pro naše tělo
Vláknina ovlivňuje funkci střev a je prevencí proti mnoha civilizačním onemocněním, např. proti onemocněním srdce a cév, snižuje glykemický index potravin, zvyšuje vstřebávání minerálů a ochraňuje sliznici tlustého střeva. Vláknina je výborný detoxikační prostředek, čistí tělo tím, že na sebe váže odpadní látky, které jsou vyloučeny z těla stolicí. Některé druhy vlákniny jsou prebiotika, tj. jsou potravou pro střevo prospěšné bakterie, tj. bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Dostatečný příjem vlákniny zamezuje rozmnožování hnilobné mikroflóry v tlustém střevě. Dostatečný příjem vlákniny je nutný pro zdravá střeva a tím i pro správnou funkci našeho imunitního systému. Zdravé střevo a správně fungující imunitní systém spolu souvisejí.
Rozpustná vláknina váže na sebe vodu, čímž zvětšuje objem tráveniny a tím i objem žaludku a střev. Rozpustná vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku, má velkou sytící schopnost, což je významné pro redukční dietu. Rozpustná vláknina podporuje střevní peristaltiku, je prevencí proti zácpě. Dalším příznivým účinkem rozpustné vlákniny je snížení krevních tuků – cholesterolu i triglyceridů. Ve střevě dochází k vazbě cholesterolu a žlučových kyselin na složky vlákniny a k jejich vylučování do stolice. Při vyšší konzumací potravin bohatých na vlákninu je však nezbytné hodně pít. Nedostatečně hydratovaná vláknina naopak blokuje průchod tráveniny střevem.
Nerozpustná vláknina zrychluje průchod tráveniny tlustým střevem, zvětšuje objem stolice, zvyšuje střevní peristaltiku, působí jako prevence proti zácpě, hemeroidům, divertikulitidě (zánětu střevních kliček) a proti rakovině střev.
Doporučené množství vlákniny 
Doporučený denní příjem vlákniny je pro dospělé minimálně 30 g, optimálně v poměru nerozpustná vláknina : rozpustná vláknina 3:1. Pro děti a dospívající je doporučeno množství vlákniny 5 g + tolik gramů, kolik jim je let.
Nadbytek vlákniny většině naší populaci nehrozí, je spíše ohrožena jejím nedostatkem. Nadbytek vlákniny může přijmout jedinec stravující se některým z alternativních směrů výživy nebo jedinec, který drží redukční dietu. Nadbytek vlákniny bývá průměrně 45 g denně. Jednorázový nadbytek vlákniny může způsobit nadýmání a břišní křeče. Dlouhodobý nadbytek vlákniny má za následek menší vstřebatelnost některých minerálních prvků, například vápníku, železa, zinku či mědi.
Vláknina jako aditivum
Vláknina je přidávaná do mnoha potravinových výrobků jako plnidlo, zahušťovadlo a stabilizátory. Nejpoužívanější jsou rostlinné gumy, guarová, lokusová, arabská, karagenany, agary a algináty z mořských řas, pektiny, a další. Tyto názvy jsou uvedeny na obalech výrobků.
Potravinové doplňky s vlákninou – ano nebo ne
Potravinové doplňky stravy s vlákninou jsou dobré, je třeba si však uvědomit, že slouží pouze k obohacení stravy, ne jako plnohodnotné a dostatečné zdroje vlákniny. Mezi potravinové doplňky bohaté na vlákninu patří např. vláknina z jitrocele indického (Psyllium), ovesná, jablečná či jiná vláknina. Výborné jsou i otruby, lze je přidávat např. do bílého neochuceného jogurtu nebo tvarohu a k nim přidat čerstvé ovoce.